ROZHOVOR: Jiří Dumbrovský se v 50 letech loučí s bohatou kariérou!

S dlouholetou kariérou se před zápasem B-týmu s Kamennou rozloučil Jiří Dumbrovský. Při příležitosti svého životního jubilea (50 let) pověsil na hřebík svoje kopačky. Nezdolný obránce odkopal v Olympii přes 20 let a velkou měrou se zapsal do historie našeho klubu. Níže si můžete přečist s "Dudym" rozhovor.

Dudy o víkendu jsi oslavil 50 let a zároveň ses před tribunou Olympie rozloučil se svoji fotbalovou kariérou. Jak se teď cítíš?

Tak trochu naměkko. Opouštím něco, co mě naplňovalo půl století (necelé), ale cítím, že je čas dát prostor mladým a vidím, že nástupce máme.

Od spoluhráčů jsi dostal dres Opavy, který odkazuje na tvoje kořeny. Můžeš nám popsat tvoji fotbalovou cestu?

Začal jsem jako každý malý kluk, co si zamiloval fotbal. Můj první klub byl TJ Sigma Opava. Následoval FK Frýdek-Místek, kde jsem sloužil na vojně. Poté mě převeleli do Havlíčkova Brodu a já hrál za FC Šlapánov. Jak to už na světě bývá, okouzlila mě jedna krásná žena, a já se usadil v jihočeském kraji, kde jsem začal hrát za Olympii dlouhá léta. Na pár let jsem si odskočil k rivalům do Koloděj, ale ukončit kariéru jsem si přál vždycky v Týně. Moje srdce mě táhlo vždy sem.

Béčko i bez tebe na hřišti porazilo ve strhujícím zápase druhou Kamennou. Jak jsi viděl zápas ty z lavičky?

Pro mě fantastický zápas. Bolelo mě, že jsem nemohl být na hřišti. Kluci hráli skvěle, nohy mi cukaly, ale bohužel zranění z předchozího zápasu v Mladém mě na hřiště nepustilo. Jsem na kluky pyšný.

Podobně jako tento zapas to bylo s výkony béčka jako na houpačce. Jak ty hodnotíš letošní sezónu?

Přesně jak říkáš, jako na houpačce. Dle mě to bylo hlavně kvůli tomu, že většinu zápasů jsme hráli v jiné sestavě.

Až do 50 let ses proháněl po týnském trávníku a naháněl i o 30 let mladší kluky. Jak ses dokázal udržet ve formě?

Jednoduchá odpověď, jelikož jsem aktivní sportovec, ale miluji také běh i kolo, tak jsem si udržoval dobrou fyzičku.

Před rokem sis za týnské bego zahrál společně se svým synem Dominikem, který momentálně válí za divizní Soběslav. Co to pro tebe znamená a co říkáš na jeho výkony?

Není nic jiného, co si může táta v životě přát, pokud jeho děti hrají fotbal a můžou si spolu zahrát. Jeden z mých snů se splnil, jsem na něj pyšný a hrdý. Je to prostě momentálně soběslavská kometa, jak o něm píšou.

Dudy za celý klub ti děkujeme za odvedené služby v Olympii a doufáme, že nám zachováš přízeň i jako fanoušek na tribuně! Chtěl bys na závěr vzkázat něco spoluhráčům, fanouškům a všem přátel klubu?

Samozřejmě, že zůstanu věrný fanoušek a budu podporovat Olympii i nadále. Děkuji všem, co za ta léta měli se mnou trpělivost. Ať to jsou trenéři, hráči, fanoušci. Myslím, že jsem tu něco zanechal a svou práci se snažil dělat, co nejlépe. Pár úspěchů jsme tu dokázali, ale to ti věrní všichni ví. Ještě jedno překvapení pro fanoušky a hráče mám…

Rozhovor připravil Lukáš Stoklasa