Nový trenér A-týmu Petr Novotný – specialista na postupy, zvládne to i v Týně?

Po sezóně 2013/2014 se ve funkci trenéra A-týmu FK Olympie rozhodl skončit Vladimír Švec. Pod jeho vedením Olympie absolvovala tři sezóny v I.A třídě. Před rokem týnským jen těsně unikl postup do krajského přeboru, v nedávno skončené sezóně patřila Olympii čtvrtá pozice, tuto éru tak lze hodnotit jako relativně úspěšnou. „Chtěl bych trenéru Švecovi za jeho práci poděkovat. Myslím, že pod jeho vedením se Olympie prezentovala dobrým fotbalem a je velká škoda, že jeho působení nemělo sladkou postupovou tečku, zase tak daleko jsme nebyli,“ hodnotí Švecovo působení předseda klubu Karel Jiříček.

I přes solidní výsledky však trenér Švec sám cítil, že je čas na změnu. „V posledních měsících jsem se na tréninky ani moc netěšil, už to nebylo ono a totéž jsem pozoroval i na hráčích. Věřím, že to byl správný krok, který Olympii pomůže. U týnského fotbalu bych rád zůstal třeba jako funkcionář, Olympie pro mě bude vždy srdeční záležitost,“ uzavírá velká osobnost týnské kopané Vladimír Švec.

Na začátku července mělo tedy vedení FK Olympie pořádně napilno, sehnat kvalitního kouče není jen tak. Nakonec se týnským funkcionářům podařilo ulovit poměrně velkou rybu, kterou si přivezli až z rakouských vod. Od nové sezóny bude Olympii šéfovat někdejší vynikající hráč Petr Novotný.

Při pohledu na dlouhou kariéru Petra Novotného je zřejmé, že svým novým svěřencům v Týně bude mít trenér co předávat. Pojďme se podívat na profil nového týnského trenéra:

Petr Novotný – narozen 1970

Hráčská kariéra – začátky ve VS Tábor, poté následovala vojna v Dukle Písek (divize), potom návrat zpět do VS Tábor (1. místo v divizi a postup do 3. ligy), v roce 1993 přestup do Benešova a postup z 2. ligy do 1. ligy (v první lize 28 startů a 2 ligové góly – proti Slavii Janu Stejskalovi, proti Bohemians Cimbalovi), po sestupu Benešova přestup do Mostu (3. liga a 2. liga), dále potom v roce 1997 Xaverov (2. liga), v roce 1999 Čížová (divize). Následoval odchod „za kopečky“ do Rakouska. U našich jižních sousedů prošel Petr Novotný řadou klubů, například: Ens, Lask Linz – amatéři (divize). V roce 2007 přišel čas na návrat do ČR – jeden rok angažmá v Chýnově v KP, dále potom Milevsko a postup do divize, pak znovu Chýnov a ještě jednou Rakousko, kde Petr Novotný působil až do června 2014.

Manažerem Petra Novotného byl v průběhu hráčské kariéry Zdeněk Nehoda.

Trenérská kariéra: 4 sezony hrající trenér v Rakousku

Pane trenére, Vaše kariéra byla opravdu bohatá. Co Vás nyní v létě 2014 zaválo právě do týnské Olympie?

Když se ke mně dostala nabídka na působení v Olympii, velmi mne to potěšilo. Z dob svého působení v krajském přeboru týnský fotbal dobře znám. Několikrát jsem zde hrál a vím, že tady máte pěkné fotbalové prostředí. V Olympii je zajímavý tým, myslím, že I.A třída je pro něj málo. Jako hráč jsem zažil postupy ze všech českých soutěží od krajského přeboru výše. Nyní mám v Olympii jako trenér šanci přidat další postup do své sbírky, z I.A třídy jsem ještě nepostoupil, bude to velká výzva.

V Olympii tedy budete mít jakožto specialista na postupy ty nejvyšší ambice?

Našel jsem zde skutečně pracovitý a kvalitní tým, tomu budou odpovídat i ambice. Chceme určitě hrát nahoře.

S týmem jste teprve krátce, už jste však odehráli dvě přípravná utkání, něco jste tedy jistě stihl vypozorovat. Jaké jsou Vaše první dojmy?

Jak jsem říkal, hráči jsou velice pracovití. Jsem rád, že plní mé pokyny a spokojený jsem i s tréninkovou morálkou a celkovým přístupem. I když jsme teď poslední přípravu s Velešínem prohráli 2:3, jsem přesvědčený o tom, že výsledky přijdou. Chce to větší tlak do brány, budeme hodně trénovat zakončení a musí to tam prostě začít padat. Právě proměňování šancí bych označil za největší slabiny, ale na tom zapracujeme, v přípravě máme času ještě dost.

Jaká bude Vaše trenérská vize, která by měla vézt k naplnění cílů?

I hráči už dobře vědí, že dvě hlavní hodnoty, které vyznávám, jsou pracovitost a píle. Bez toho zkrátka fotbal dělat nejde. Řídil jsem se touto filozofií jako hráč a totéž budu od hráčů vyžadovat i jako trenér.

Plánujete mužstvo posílit?

První půl rok bych chtěl dát šanci klukům, kteří zde jsou. Myslím, že náš kádr má na I.A třídu vysokou kvalitu. Ano, neproměňujeme šance, ale všechno je jen otázka sebevědomí. Když si budeme věřit, jsem si jistý, že můžeme v I.A třídě porazit každého.

Velkým plusem je to, že kádr je široký, na lavičce je kam sáhnout. Vždycky říkám, že kvalitní tým se pozná podle lavičky. Hráči potom cítí konkurenci a nikdo nic nemůže vypustit.

Trápí mě jen pozice brankáře. Vachuta je vynikající, ale potřebujeme k němu kvalitní dvojku. Může přijít zranění a řešit potom problém za pochodu by nebylo úplně ideální.

Vaším asistentem bude Zdeněk Hrdina, bylo to Vaše přání s ním spolupracovat?

Ano, když mě Olympie oslovila, hned jsem si na Hrdiče vzpomněl. Přál jsem si, abych k sobě měl někoho místního, někoho, kdo dobře zná týnské fotbalové prostředí. Zdeněk bude jako trenérský parťák optimální, je to výborný a skromný člověk, na spolupráci s ním se moc těším.

Vaši kariéru jsme fanouškům ve stručnosti představili, zkuste také na závěr našeho rozhovoru sám zavzpomínat na nejvýraznější osobnosti a momenty.

Prakticky po celou kariéru jsem měl štěstí na skvělé spoluhráče i trenéry. Začalo to už v táborských „vodníkách“, kde se mnou hráli budoucí ligoví hráči Petr Hruška a Josef Nesvačil. Vrchol ale přišel zcela bez diskuse v Benešově, tam jsme měli opravdu fantastické mužstvo. Kopali tam se mnou Karel Jarolím, Tibor Mičinec, Ivo Knoflíček, Julius Bielik nebo Luboš Kozel, trenéra tehdy dělal Jaroslav Hřebík. Právě od pana trenéra Hřebíka jsem si spoustu odnesl, jako trenér byl velmi náročný a naučil mě skutečné profesionalitě. Pány fotbalisty jsem potkal také při angažmá v Mostě. Tehdy se mnou v mužstvu váleli Pavel Medynský, Jiří Časko, Petr Johana nebo Jirka Štajner. Ten byl už tehdy schopen desetkrát zbytečně ztratit míč a nato geniálně rozhodnout zápas, rád na to vzpomínám. Velkou osobností byl v Mostě také trenér František Barát, který potom v lize trénoval Příbram. Na Xaverově jsem se poté potkal s Michal Špitem nebo Miroslavem Držmíškem, v Čížové hrál Josef Gabčo, Leoš Gornický, vidíte, že toho byla spousta, je na co vzpomínat.

Teď se ale dívám hlavně dopředu, v  Olympii to bude velmi zajímavé a věřím, že náročným týnským fanouškům budeme naším fotbalem dělat radost.