HODNOCENÍ SEZÓNY 6+1: Jan Maruška - trenér starších žáků

Další díl našeho předvánočního seriálu 6+1 pokračuje u mužstva starších žáků FK Olympie, které trénuje Jan Maruška. Zkušený trenér působí u týnské fotbalové mládeže už bezmála 15 let a jeho rukama tak prošla řada hráčů, kteří si dnes skvěle vedou už i v mužské kategorii.

Také Jan Maruška od nás dostal šest klasických otázek a jednu bonusovou. Kromě trenérského pohledu prozradí legendární „Mary“ také to, jaké plány má se svou bohatou hráčskou kariérou.

Pohodlně se usaďte, hodnocení sezóny trenéra Jana Marušky začíná.

1) Jak hodnotíte Vaše postavení v tabulce? Splnila podzimní část Vaše očekávání?

Skončili jsme třetí od konce, na sedmé příčce z devíti mužstev, takže s postavením v tabulce po polovině soutěže starších žáků moc spokojený nejsem. Musím říct, že jsem očekával o nějaký ten bodík navíc. Sice bylo několik utkání, ve kterých jsme měli na to pomýšlet na lepší výsledek, ale především z důvodu individuálních chyb a neproměňování šancí jsme tato utkání nakonec výsledkově nezvládli.

2) V čem Vás mužstvo nejvíce potěšilo? Co byly jeho silné stránky?

Nejvíc mě těší samozřejmě hojná účast jak na tréninku, tak i v mistrovských utkáních. Tímto bych chtěl klukům poděkovat. Věřím, že i oni chápou, že fotbal by pro ně měl být zábavou a radostí, pro kterou je ovšem potřeba také pravidelně něco dělat. Zaprvé přijít na trénink a zadruhé poctivě odtrénovat, a ne se jen zúčastnit.

Když mluvíme o silných stránkách, rád bych vyzdvihl i naše fanoušky – rodiče hráčů, kteří s námi jezdí na zápasy a fandí klukům. To platí jak pro mladší, tak i pro starší žáky. Tímto jim chci poděkovat. Jinak moji chlapci jsou spíš mistři v povídání, kecání, každý ví, jak kdo má hrát, co měl kdo udělat a tak dále. To ale k fotbalu patří (smích).

3) Podívejme se na první polovinu soutěže také z té druhé stránky. Čím Vás naopak Vaši svěřenci příliš nepotěšili nebo dokonce zklamali?

Nás tlačí bota v neproměňování šancí. Jsou zápasy, kdy můžeme vstřelit dvě, tři branky a tím by se zápasy mohly ubírat úplně jiným směrem. Pak máme určité rezervy, které vidím v pohybových schopnostech a dovednostech, v naivitě při řešení některých situací. Dále mi vadí přístup, kdy aktivita na trénincích bohužel neodpovídá zápasovému tempu. Mám na mysli rychlost, tvrdost a zaujetí. Přijde mi, že když se na tréninku věnujeme určité konkrétní činnosti, je vidět i progres, pak ale přijde nějaký zlom a my úplně zapomeneme na ty návyky, které jsme si doposud vytvořili. Budeme ale pracovat dále a věřím, že na jaře se zase posuneme dále.

4) Pokud byste měl vybrat zápas, který byste označil jako nejpovedenější a který naopak skončil propadákem, jaké by to byly?

Jako nejhezčí a nejlepší zápas starších žáků jsem vybral utkání v Křemži. Ani ne proto, že jsme vyhráli, ale hlavně z toho důvodu, že v tomto zápase bylo vidět nespočet pěkných fotbalových akcí a kombinací až do finální fáze zakončení brankou. Mrzí mě, že to byl jen jediný takto vydařený zápas v podzimní části.

Největším zklamáním z mého pohledu byl zápas s Větrovy. Neproměnili jsme několik vyložených šancí a ve druhé půli jsme úplně propadli jak po fotbalové stránce, tak i po stránce bojovnosti a přístupu ke hře.

5) Jakou plánujete zimní přípravu a s jakými cíli půjdete do druhé poloviny sezóny?

Zimní příprava bude jen ve formě halových tréninků a turnaje starších žáků v týnské sportovní hale. V dalším roce budeme samozřejmě chtít uhrát o nějaký ten bodík navíc, ale hlavně budeme pracovat na odstranění všech nedostatků a výše uvedených brzd. Je potřeba docílit větší aktivity tak, abychom byli připraveni na zápasové tempo.

6) Kdo z Vašich svěřenců Vás oslovil natolik, že byste ho zvolil jako nejlepšího hráče podzimu Vašeho týmu?

V každém zápase se našel hráč, který předvedl solidní výkon. Ale pokud mám někoho určit, tak to je naše stoperská dvojice Kuba Výlet a David Kořenský, kteří několikrát skvělými zákroky zabránili soupeřům skórovat.

Bonusová otázka: Dlouhé roky jsme Vás sledovali jako klíčového hráče béčka. Na podzim Vás však fanoušci mohli vidět v dresu Olympie jen jednou. Plánujete ještě návrat na trávník v roli hráče?

Bohužel i já na tuto otázku neznám odpověď. Nechávám prostor mladším klukům, ať hrají oni. Ale kdo ví, třeba za pět až deset let si ještě v dresu Olympie kopnu (smích).

Na závěr mi ještě dovolte pár poděkování.

Chtěl bych poděkovat Vářovi za to, že i po těch letech, co spolu trénujeme žáky, nám ta spolupráce pořád klape.

Děkuji všem spoluhráčům, se kterými jsem si mohl tady v Týně kopnout.

Děkuji Šánovi za jeho správcovství a děkuji všem, co se okolo týnského fotbalu motají.