Fanoušci radí trenéru Švecovi: povolejte z béčka Vlastimila Švíka!

Během druhé poloviny fotbalového podzimu probíhala na našich webových stránkách anketa, v níž fanoušci měli možnost poradit trenéru Vladimíru Švecovi. Kouč A-týmu se během podzimu musel spoléhat jen na omezený počet hráčů a při vyšší marodce byl několikrát nucen sahat i do řad B-mužstva. Právě na tuto situaci se zaměřila naše anketa – fanoušci Olympie vybírali potenciální posilu pro A-tým z řad béčka. Nejvíce hlasů bylo odesláno pro možnost „nikdo z béčka na áčko nemá“, tato odpověď by ale pro trenéra Švece patrně dostačující nebyla. Tu a tam si totiž hráče z béčka vypůjčit zkrátka musí. V očích fanoušků by ideálním žolíkem pro A-tým Olympie měl být Vlastimil Švík. Třiadvacetiletý odchovanec zlivské kopané se stal hráčem Olympie teprve letos v září, i tak si už ale dokázal mezi fanoušky vybudovat poměrně slušné renomé. Jeho popularitě navíc přidává skutečnost, že se jako Project & Event Manager FK Olympie stará o doplňkovou zábavu pro týnské fanoušky.

Říká se „hlas lidu – hlas boží“. Bude se tímto moudrem řídit i trenér Švec a pozve Vlastimila Švíka do zimní přípravy? To se dozvíme v novém roce. Nyní se ale pojďme podívat na to, jak své výkony a fotbalovou budoucnost vidí sám vítěz ankety.

Zvítězil jsi v anketě fanoušků, kteří Tě zvolili nejperspektivnějším hráčem béčka. Čím myslíš, že jsi je zaujal?

Myslím si, že fotbalově jsem nemohl zaujmout ani psa pana Meidla, takže to muselo být jedině vzhledem. Jinak si to totiž nedokážu vysvětlit. A pokud to tak opravdu je, číslo na mobil mám na stránkách v kolonce „kontakty“.

V Olympii jsi pro spoustu fanoušků novou tváří, znalci ale vědí, že už jsi dres Olympie oblékal i v minulosti. Mohl bys své tehdejší angažmá v dorostu popsat?

Do dorostu Olympie jsem se nachomýtnul úplně náhodou. Tou dobou jsem exceloval v okresním přeboru v Olešníku a měl jsem tam vyjednanou poměrně lukrativní smlouvu. Bohužel jsem ale nemohl docházet na tréninky kvůli brigádě, a proto jsem se udržoval v kondici právě v Olympii. Tady mě také objevil trenér Cihla, který mi předložil nabídku, která se neodmítá. A jak jsem se vyplatil? Odehrál jsem pár zápasů (a to doslova) a zase jsem putoval zpátky do okresu.

Poté ses z týnského fotbalu vytratil, vrátil ses do něj až jako manažer oddělení marketingu. Co Tě vlastně dovedlo zpět do Olympie?

Sešli jsme se společně s BB (bratříma Bromama) na valné hromadě Olympie, kde jsme byli požádáni panem místopředsedou Otčenáškem, jestli bychom se nestarali o stránky týnského mančaftu. Zachovali jsme se jako správní Češi a řekli jsme si, proč to nezkusit. A pak už to šlo rychle za sebou, projekt střídal projekt, oblek střídal oblek, kabát střídal kabát. Studio Olympie, Hymna, Olympiják. Je toho hodně a i do budoucna máme na čem pracovat.

Nakonec jsi odložil manažerský oblek a vrátil ses i na hřiště. Jak došlo k tomuto návratu?

Když jsme se dozvěděli o situaci, která nastala v Plané (zápas byl kontumován, jelikož Olympie neměla dostatečný počet hráčů – poznámka redakce), byli jsme hodně zklamáni přístupem některých osob k fotbalu a rozhodli jsme se situaci řešit. Nakonec jsme se inspirovali Danem Landou a jeho písničkou, takže jsme povolali „ztracené hochy“, kteří už kdysi za Olympii nastupovali a mají k ní nějaký vztah.

Zatím jsi nastupoval jako střídající hráč. Přesto ses dostal do slibných příležitostí, jak jsi se svým dosavadním účinkováním spokojen?

Mám na protihráče lék, který nikdo nikdy neprokoukne. Ve fotbale existuje skvělá klička. Říká se jí „pojď sem, kam jdeš“. Problém u všech hráčů je ten, že ji každý zná. Můj trik je v tom, že udělám „pojď sem“, hráč si říká, jojo, to znám a už rovnou běží na „kam jdeš“. Jenže z mojí strany „kam jdeš“ nepřijde a můžu vesele upalovat na bránu.

Jinak ale musím říct, že nohy ještě pořád nedělají to, co po nich mozek chce. Každopádně, šachy se člověk nenaučí, když ho pustí do partie jen na položení krále…

V závěru podzimu jsi trénoval s A-týmem. Myslíš, že dostaneš od trenéra Švece šanci, po které volali fanoušci v naší anketě?

Když mi bylo 7 let, chtěl jsem hrát v lize. Když mi bylo 12, chtěl jsem hrát, protože holky žraly fotbalisty. V 18 jsem skončil, protože už jsem neměl žádnou motivaci hrát. Ve 22 letech jsem se vrátil k fotbalu, protože mě ze sebe baví dělat blbce. Nemám už cíl hrát žádnou vyšší soutěž, než je okres. Ale až na Olympii přijede jednou hrát přátelák Dynamo, rád bych skolil Romana Lengyela.

A-tým jsi jako manažer bedlivě sledoval, věříš, že mají na to postoupit do krajského přeboru?

Tak šanci postoupit má každý tým I.A třídy.  Věřím ale, že v zimě kluci potrénují a na jaře všem ukážou, že v Týně se odjakživa rodí ligoví fotbalisti. A věřím, že Tomáš Houska se bude pořád zlepšovat stejně rychlým tempem jako doteď. Je to skvělý zážitek sledovat, jak jeho výkonnostní křivka letí strmě vzhůru.

Působíš v Olympii v několika rolích, dost možná k nim přibude i role hráče A-týmu (pokud trenér Švec vyslyší přání příznivců)… Jaké cíle si pro každou ze svých funkcí pro jaro vytyčíš?

Marketing – stále zlepšovat fotbalové prostředí, dodělat všechny věci, které máme ještě na práci a usmívat se na všechny lidi kolem.

„B“ tým – dát v každém zápase 3 góly, získat plný počet bodů a udržet se v Okresním přeboru.

„A“ tým – sledovat z managerských schodů a fandit o106!